Zobrazují se příspěvky se štítkemPOTULKY. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPOTULKY. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 4. srpna 2013

V zátiší, v jurtě, v pohodě



"Na druhém nádvoří
létají čápi
posedí na věži
očistí peří

Že to, co nehoří
stejně nás trápí
Že na tom záleží
čemu sám věříš

Být čápem roztáhnu perutě
a kdeže jsou včerejší rána..."

(Zhasni, úryvek z písně Na druhém nádvoří

Úžasný rozpálený den a noc v Lesním zátiší. Noční finále s kytarou, které mě vracelo o dvacet let zpátky. A taky malé pobláznění, které má své kořeny v Podolí, Vápencová ulice, Praha 4. A taky milá slečna organizátorka. A strašně mě bavilo potkávat se s lidmi, s kterými se znám z úplně jiného prostředí. Najednou jsme měli něco společného. Poprvé v životě jsem stál, seděl, konverzoval i odpočíval v jurtě.

pondělí 22. dubna 2013

Koníci




Sobota večer. Velký Grunov. Nejdřív ode mě byli hodně daleko, sto, sto padesát metrů. Nakonec se osmělili, přišli až ke mně a nechali se krmit z ruky.



























pondělí 15. října 2012

První letošní svařák a fajn výhled


Sobota 13. října - výlov "koupaliště" v Robu, můj první letošní svařák - jen poloviční, ale silný jako stádo koňů, už se těším na další, cesta do Akul, odtud překrásný výhled na Bezděz (stačí kliknout na obrázek a otevře se "v plné polní").

neděle 5. června 2011

Ploskovice

Další jarní fotky. Tentokrát z Ploskovic. Byla to zastávka, která následovala bezprostředně po Terezínu. Ještě ten samý den. Zážitky z Terezína jsou přece jenom poněkud "drastické", a tak je asi dobře, je ještě doplnit něčím pozitivnějším.
Ploskovice jsou zvláštní místo. Je to jeden z nejčastějších cílů školních výletů, alespoň pokud jde o školy ve zdejším okolí. Nejvíc do krásy vyrostly Ploskovice v časech Habsburků, pro něž byl zdejší zámek letním sídlem, podobně jako Zákupy. Po roce 1918 připadl zámek státu a stal se letní rezidencí ministerstva zahraničí, takže tu za první republiky velmi často pobýval především Edvard Beneš se svou paní.
Krásný zámek si oblíbili filmaři. Natáčela se tu například jedna z nejhezčích českých pohádek - Princ a Večernice.
Před několika lety jsem pro noviny dělal rozhovor s paní Olgou Menšíkovou, manželkou Vladimíra Menšíka. Bylo to poté, co paní Menšíková věnovala českolipskému muzeu řadu věcí z rodinné chalupy, kterou Menšíkovi mívali mezi Žandovem a Horní Policí (ve směru od České Lípy na Děčín). A paní Menšíková v tom rozhovoru právě vzpomněla natáčení pohádky Princ a Večernice v Ploskovicích, odkud to bylo k Žandovu docela blízko, a tak vzpomínala, jak to bylo fajn, když se Vladimír Menšík večer po natáčení vracel na chalupu...
Takže tady je pár fotek z exteriéru ploskovického zámku. Vevnitř jsem nebyl, na to už nebyl čas. A ještě jedna věc: ty fotky jsou spíš o pávech, než o zámku...Ale tomu se v Ploskovicích nevyhne asi nikdo. Pávi jsou tam prostě úplně všude :)














úterý 31. května 2011

Terezín

Zjistil jsem, že jsem se tu ještě nepochlubil některými obrázky, které vznikly během jara. Tak se to teď pokusím postupně napravit. Letos mi došlo, že jsem dlouhý a dlouhý léta vůbec nebyl v Terezíně, ačkoli leží "jen" v sousedním okrese a je to tam od nás zřejmě ještě blíž než do Liberce. Myslím, že naposledy jsem byl v Terezíně jako malej kluk a už si na to vůbec nepamatuju, dost možná, že to bylo ještě za komančů. Takže jeden z letošních výletů jsem směřoval právě tam.

Velký kříž na Národním hřbitově před Malou pevností

Národní hřbitov před Malou pevností

Klasická fotka z Terezína

Cely v Malé pevnosti

Náš průvodec

"Umývárna"

Pračka

Cela u nádvoří koncentračního tábora


Dnešní obyvatel(ka) Terezína

Tajná židovská modlitebna v Dlouhé ulici, objevená teprve v 90. letech 20. století

Hřbitov u krematoria


pátek 8. dubna 2011

Bledule v Pekle

Je to už tradice. Každý rok na začátku jara vyrážíme do Pekla. Do toho našeho místního kaňonu, tady za humny. Je v něm nádherně po celý rok (i když návštěvu v zimě si opravdu rád odpustím), ale jen pár týdnů na jaře je v něm opravdu nejkrásněji.


To když zazáří bledule. A tahle věta je prosím myšlena v množném čísle, neboť bledulí v Pekle jsou opravdu mraky. Někde se píše tisíce, někde statisíce. Můj "skromný" soukromý odhad je, že to jsou biliony! A myslím to smrtelně vážně.


Navíc - za bledulemi do Pekla chodím každý rok, ale letos mi přišlo, že jich je nějak mnohonásobně víc. Že se letos "urodilo". Těžko se to popisuje. Prostě představte si čtyři kilometry dlouhý koberec plný krásných bílých květů, kolem něj divoký potok, skály nejrůznějších tvarů a velikostí a úzké chodníčky a můstky stlučené ze dřeva. Jarní romantika, který nelze odolat.