Docela s obavami jsem šel do kina na Zemeckisův Let,
protože Spáčilka to vesměs pohaněla. Nedá se říct, že by to úplně rozcupovala,
ale v podstatě napsala, že v tom filmu stojí za podívání jen první
půlhodina. Naštěstí jsem to stejně chtěl vidět kvůli Denzelu Washingtonovi,
kterého mám už dlouho rád a v posledních letech jsem na něm objevil ještě
jednu zajímavou věc: on se začal podobat tátovi. Nebo táta jemu. Jednou bych je
chtěl postavit vedle sebe. To by byla bžunda. Mimochodem Washington je starší
než táta, o rok a půl a něco.
Robert Zemeckis |
S tou první půlhodinkou filmu měla Spáčilka pravdu. To
je kus filmu, který má fakt říz, pěkně ostrý náboj a podobně jako v té
části filmu střemhlav padá letadlo, tak stejně divák je přímo vhozen do víru
emocí a napětí bez nějakého zdlouhavého rozjezdu. Pro mě fakt nářez, bomba.
Tahle nabitá a jiskřící část končí pádem letadla - a o tom je asi taky dobré se
zmínit. Myslím, že spousta lidí bude po zhlédnutí filmu hloubat a ptát se, jak
kua ten pád letadla natočili. Aspoň mě by to teda fakt zajímalo. Protože
z filmu si odnesete pocit, že filmaři snad opravdu se skutečným dopravním
letadlem přistávali v poli. To je tak technicky dokonale a režisérsky
precizně zmáknutý, že jinej dojem mít nejde.
Je ale třeba vzít v úvahu, že Zemeckis v tomhle
patří mezi absolutní mistry. Už ve Forrestovi Gumpovi dokázal Garymu Sinisovi
alias poručíku Danovi úplně odčarovat nohy a pád letadla si vyzkoušel také
v dalším svém „hanksovském“ filmu – Trosečník.
Ta nabitá půlhoďka kontrastuje se zbytkem filmu, ale to mi
přijde normální. V tomhle tempu by nevydržel držet film ani E.T. Spáčilce
se nelíbí druhá linie, „příběh feťačky“, ale mě vůbec nevadila. Denzel
Washington potřebuje aspoň malou protiváhu, jinak by z toho byla úplná
one-man-show. Spáčilová spíš nabízela linii právnického dramatu, ale to se mi
vůbec nezdá, nebyla až tak zajímavá a ve větším měřítku by se zvrhla spíš
v odborářské drama, bojím se.
Líbilo se mi, že děj filmu vlastně začíná ještě předtím, než
začne film. Jak vážně zle na tom postava D. Washingtona byla, se dovídáme až
v průběhu filmu a něco z toho až v samém závěru.
Co mi vadilo, to byla scéna - „kokainová náprava“ zničeného
pilota ráno před rozhodujícím slyšením. Jako bylo to vtipný, ale přišlo mi, že
to tam totálně nepatří. Vážný film na chvíli skončil, na dvě minuty probleskla
groteska, a pak zase pokračoval vážný film.
Četla jsem o Letu a určitě stojí na něj jít.
OdpovědětVymazatJá včera viděla Nic nás nerozdělí s Naomi Wats ( nominace na Oscara )..byl to silnej zážitek, ještě dneska na ten film myslím....mimochodem fotky Osvaldita jsou úžasný