O šlemilovi, nyvých očích, staré slonovině a červených korálech

Ani už přesně nevím, kdy to začalo, ale od jisté doby se snažím každou právě čtenou knížku využít i jako prostředek k rozšíření obzorů i slovní zásoby. Co neznám nebo nepoužívám, si zapíšu a pak to konfrontuji s vyhledávačem na netu s cílem dozvědět se o dané věci něco více nebo objevit podobná či jiná využití.

Vyhledávač Google je v tomhle nedocenitelný pomocník a internet neuvěřitelně bohatá studánka.

Vůbec si neumím představit, jak bych tuhle svojí chuť po poznání nového ukájel třeba před třiceti lety nebo dříve. Možná bych po víkendech dojížděl do Prahy a ve studovnách Klementina se bořil do těch největších encyklopedií.

Představa, že si jednotlivé dílky této mojí knižní samouky zaznamenám právě tady na blogu, mě neopustila. Už jsem to v minulosti párkrát udělal a pořád mě to láká.

Tímto se velmi omlouvám potenciálním čtenářům a mezi nimi nejvíc jediné VĚRNÉ ČTENÁŘCE, že sem namísto nějakého pěkného počtení, umisťuji něco, co spíš připomíná telefonní seznam nebo hesla ze slovníku. Promiňte mi to, mě to prostě baví. Pokusím se to někdy příště jinými texty, těmi ke čtení, vynahradit.

Takže teď první část samouky, ke které mě dovedla knížka Pošetilá družička.

ŠLEMIL

„Taťka byl šlemil a věděl to o sobě; měl na to v zásobě víc trpkých vtípků."

Podle vysvětlivek v knize šlemil rovná se ňouma, smolař. Na webu jsem ještě našel označení „prosťáček“. Z tohoto textu jsem pochopil, že šlemil je charakteristickou postavou židovského společenství (...„jako je chasidský rabín cadik, kostelník šámes, košerák šochet, dohazovač šadchen, svatý žebrák šnorer...")

NYVĚ

„Ty tři sestřičky musely být moc krásné, nejeden pamětník mi o jejich kráse později nyvě vyprávěl."

Nyvě jako teskně. Tady jsem se dočetl, že přeborníkem v psaní „nyvé“ či „nyvě“ byl Julius Zeyer, který prý za vším viděl nyvé oči ;)

BARVA STARÉ SLONOVINY a KORÁLOVĚ ČERVENÁ

„Měly tmavé kadeřavé vlasy, hebce hnědé oči a pleť barvy staré slonoviny, jejich korálově červené rtíky se obešly bez rtěnky…"

Opsáno z Výkladového slovníku exotických materiálů: Slonovina. Rohovina z klů slonů získávaných z největších suchozemských savců rodu loxodanta žijících v Africe a Indii. Slonovina má jasnou bílou až krémovou barvu a stářím žloutne. … Pravost staré slonoviny je možné ověřit jednoduchým testem: kdy se část materiálu upiluje až na původní bílou barvu, pak po chvíli na vzduchu bezpečně zežloutne.

Mimochodem ten Výkladový slovník exotických materiálů...nebýt této mé samouky, nikdy by mě nenapadlo, že něco takového jako je tento slovník vůbec existuje. Je to zajímavé počtení. Škoda, že to člověk nemůže na jeden zátah přečíst celé.

A vysvětlení ke korálově červené barvě jsem našel v článku serveru Proženy.cz: Jaká barva se vám vybaví, když se řekne korálová? Červená, oranžová, nebo dokonce růžová? Pak nejste tak úplně daleko od věci. Barva mořských korálů je totiž na přechodu mezi červenou a oranžovou. „Důležité je však říci, že může mít více odstínů od světlých po temné. Záleží na tom, v jakém poměru se červená s oranžovou namíchá. Pokud bude převažovat odstín červené, bude korálová sytější, pokud přidáte více oranžové, pak získáte odstín jemnější,“ vysvětluje stylistka Jana...